V sobotu jsem absolvovala velmi příjemnou poporodní návštěvu. A ano, troufám si říci, že jsem si ji opravdu užila, protože jsem už dlouho nepotkala tak pohodový pár, jako nyní. Byli 7 dní po porodu, usměvaví, pohodoví, ještě celí rozechvělí z toho malého velkého štěstí, které měli střídavě v náručí. Žijí v nejmenším bytečku, ve kterém jsem kdy byla. |
Malinká garsonka, kam se vejde sotva patrová postel, skříň, malá kuchyňka a koupelnička. A naprosto to stačí. Mimi spinká v závěsné postýlce nebo s mámou a tátou, umyje se v umyvadle a těch pár věciček se vejde do šuplíku v komodě. Maminka září štěstím a vůbec by mě nenapadlo, že se už pár nocí pořádně nevyspala a táta krouží ochranitelsky kolem ní a miminka a tu podá to, tu zas ono, pořád ve střehu, jestli jeho smečka něco nepotřebuje. Pyšně vypráví zážitky z těžších chvilek u porodu a hlavně z toho, co přišlo poté.
Proč ho nikdo nevaroval, že porod je jenom začátek a největší frmol teprve přijde! Podej, přines, odnes, pochovej, pohoupej, přikrej, odkrej, ohřej, vyvětrej.... Vše bere s humorem a smíchem. Občas svou ženu nenápadně pohladí, přikryje, narovná shrnutou košili... prostě, je pozorný.
A nejvíc mě dostává, když chová chlapečka a najednou mu začne nahlas! (chlap!) zpívat.... a jak pěkně, čistě, jasně,...chlapsky. Však také synek vykulí oči a je po breku.
Takže tak končí óda na jednoho fajn tátu, čím víc takových, tím lépe!
Proč ho nikdo nevaroval, že porod je jenom začátek a největší frmol teprve přijde! Podej, přines, odnes, pochovej, pohoupej, přikrej, odkrej, ohřej, vyvětrej.... Vše bere s humorem a smíchem. Občas svou ženu nenápadně pohladí, přikryje, narovná shrnutou košili... prostě, je pozorný.
A nejvíc mě dostává, když chová chlapečka a najednou mu začne nahlas! (chlap!) zpívat.... a jak pěkně, čistě, jasně,...chlapsky. Však také synek vykulí oči a je po breku.
Takže tak končí óda na jednoho fajn tátu, čím víc takových, tím lépe!