Omlouvám se za delší prodlevu v blogování, to víte, prázdniny a dovolená, výlety, klíšťata a pak tábor. A právě o minulém týdnu, který jsem s dětmi strávila, bych ráda dnes napsala.
Už vloni jsme byli na táboře pro maminky s dětmi, Adamovi bylo 14 měsíců, Filipovi skoro 4 roky. Spali jsme ale v budově na pokoji a užívali komfortu sprchy v patře a postelí :-). Tentokrát jsme ale jeli opravdu trampovat rovnou do stanu a zažívat dobrodružství deštivých nocí a studených rán.
Takže pár postřehů pro kojící - kojit v jednom spacáku LZE. Dále lze kojit na pařezu, v rygolu, mezi jednotlivými úkoly bojovky (po splnění úkolu bral Adam kojení asi jako odměnu :-)) a samozřejmě u táboráku. No prostě všude.
Většina spolutáborníků a spolutábornic nás znala už z loňska a někteří se už vloni divili, že ještě kojím, takže letos to byl pro ně trochu šok. Skvělé bylo, že jsem se nesetkala s negativní reakcí, ba spíš naopak. Nejvíc se asi divily děti. "Co to dělá?", ptaly se, když pozorovaly sajícího Adama. "A to mu teče mlíčko?, nebolí tě to, teto?, kolik mu vyteče?, kouše?, a proč to dělá?"
Už vloni jsme byli na táboře pro maminky s dětmi, Adamovi bylo 14 měsíců, Filipovi skoro 4 roky. Spali jsme ale v budově na pokoji a užívali komfortu sprchy v patře a postelí :-). Tentokrát jsme ale jeli opravdu trampovat rovnou do stanu a zažívat dobrodružství deštivých nocí a studených rán.
Takže pár postřehů pro kojící - kojit v jednom spacáku LZE. Dále lze kojit na pařezu, v rygolu, mezi jednotlivými úkoly bojovky (po splnění úkolu bral Adam kojení asi jako odměnu :-)) a samozřejmě u táboráku. No prostě všude.
Většina spolutáborníků a spolutábornic nás znala už z loňska a někteří se už vloni divili, že ještě kojím, takže letos to byl pro ně trochu šok. Skvělé bylo, že jsem se nesetkala s negativní reakcí, ba spíš naopak. Nejvíc se asi divily děti. "Co to dělá?", ptaly se, když pozorovaly sajícího Adama. "A to mu teče mlíčko?, nebolí tě to, teto?, kolik mu vyteče?, kouše?, a proč to dělá?"

Ale když jedna asi 4 letá holčička opovržlivě prohlásila: "A on to neumí z láhve? To já jo!" , uvědomila jsem si opět zažité vzorce ve společnosti. To, co děti vnímají jako normu, běžnou věc, prostě jak co chodí. Mělo by to být přece naopak - lahvička jako rarita a kojení (i dlouhodobé tedy dítěte třeba 2 letého) jako norma. Děti by se asi neměly chlubit tím, že umí pít z láhve (notabene ve 4 letech). Lahvička s dudlíkem má být pomůcka, když kojení nejde, ale neměla by být běžnou součástí výbavičky. Dítě s lahví bychom měli vnímat zhruba jako dítě s tzv. "strojkem" pro správný vývoj kyčlí.
Ne, nejsem fanatická kojička a nekritizuji ženy, které nekojí. Nemyslím si, že kojení je bezpodmínečná nutnost. A nejsem ani velký zastánce všech příliš radikálních akcí na podporu kojení. Kojení by dle mého názoru mělo být běžné, Žádné světe div se, já kojím! Prostě kojím, to je všechno.
Zmiňovaná holčička snad v dospělosti bude mít víc informací o kojení, bude mít k dispozici předporodní kurz o kojení, bude běžné si vybrat si svou laktační poradkyni. Třeba už bude normou i samopřisátí po porodu a výrobci kojeneckých lahví a umělých mlék se budou specializovat na laktační poradenství. A ona pak bude při kojení svých dvouletých dětí vyprávět, jak sama ještě ve 4 letech pila mlíčko z láhve :-)
Příští rok na táboře kojení zdar! :-)
Ne, nejsem fanatická kojička a nekritizuji ženy, které nekojí. Nemyslím si, že kojení je bezpodmínečná nutnost. A nejsem ani velký zastánce všech příliš radikálních akcí na podporu kojení. Kojení by dle mého názoru mělo být běžné, Žádné světe div se, já kojím! Prostě kojím, to je všechno.
Zmiňovaná holčička snad v dospělosti bude mít víc informací o kojení, bude mít k dispozici předporodní kurz o kojení, bude běžné si vybrat si svou laktační poradkyni. Třeba už bude normou i samopřisátí po porodu a výrobci kojeneckých lahví a umělých mlék se budou specializovat na laktační poradenství. A ona pak bude při kojení svých dvouletých dětí vyprávět, jak sama ještě ve 4 letech pila mlíčko z láhve :-)
Příští rok na táboře kojení zdar! :-)