Byla jsem nedávno u maminky, která mi hned ve dveřích hlásila - "se mnou budou potíže, mám špatné bradavky". Musela jsem se usmát, protože to slyším téměř pokaždé. Maminka má buď sama pocit, že má špatné bradavky, nebo poté, co se v nemocnici miminko nemůže přisát, slyší podobné poznámky od sestřiček. Už jsem slyšela, že jsou: "moc velké, moc malé, moc ploché, moc nepravidelné..."
NEJSOU ŠPATNÉ BRADAVKY! Když nás příroda tvořila, vytvořila je tak, aby byly dobré - tedy vhodné ke kojení. Jak to asi dělaly naše babičky a prababičky, když se miminko nepřisávalo? Musely to zkoušet znovu a znovu. Někdy je pokusů 10 a někdy třeba 110. Dnes to platí také, ale my nemáme takovou trpělivost. Navíc funguje mediální masáž - "když kojení z nějakého důvodu není možné, je tady naše mléko ŇamŇam..." ALE kojení většinou JE MOŽNÉ. Jen se musí vědět, jak na to, nechat si poradit a hlavně vydržet, věřit sobě a miminku. Dát mu to nejdůležitější a sice čas, aby se mohlo naučit si zvyknout na prs, bradavku, naši náruč a další nespočet nových věcí, které jej obklopují. Ale my, ze strachu, aby miminko nestrádalo, vezmeme láhev a ŇamŇam a máme klid. Však jsme také mnozí "vyrostli na Sunaru" :-(.
Kojení není žádná věda, je to naprosto přirozená věc a je jen mizivé procento maminek, které nemohou kojit. Když to hned nejde, nevzdávejte to, požádejte o pomoc, informujte se raději ještě před porodem a hlavně dejte dětem čas :-).
